Pouťový turnaj zatím zůstává nedohraný

Vyřazovací boje nejlepší osmi dvojic přerušily bouře a déšť

Účast na místním Pouťovém turnaji byla letos mimořádně velká. Nepletu-li se (ještě nemám přesné podklady), přihlásilo se osmnáct dvojic. Letos jsme zavedli pravidlo, že v jednom týmu spolu nesmějí hrát dva hráči, kteří jsou na celostátním žebříčku ČAPEK mezi prvními 150 hráči. Typicky tedy ti lépe bodující hráči tvořili dvojice spolu s neregistrovanými petangisty, případně s těmi, kteří se významnějších turnajů účastní jen výjimečně. Smyslem bylo, aby si všichni co nejlépe zahráli, s co největší šancí na slušné umístění; a také, abychom k petangu přilákali nové zájemce.

Během dne jsme zahráli čtyři kola švýcara, což nejlepších osm týmů kvalifikovalo do vyřazovacích bojů. Úroveň zápasů, mohu-li soudit, byla velmi pěkná; řada zápasů se klidně mohla odehrát na kvalitním regionálním turnaji. Na hráčích byla patrná rozehranost a dychtivost do hry - patrně hodně díky několika málo týdnům s nově vybudovaným "tréninkovým" hřištěm u hospody U Malivánků, kde se hrálo v horkých letních dnech prakticky denně, do noci.

Pak se nad Vysočinu přesunula bouřková mračna. Spustil se mohutný liják a hřiště se ocitlo prakticky pod vodou. Když průtrž mračen odezněla, dohrávalo se v nouzových podmínkách: na nezatopených ostrůvcích povrchu, za kolísavého deště. Kvůli přerušení se nestihlo dohrát finále - polo-rodinný souboj mezi Bárou Barešovou, která hrála s Pavlem Hejlem ml., a Pavlem Barešem (Bářiným otcem), který hrál s Míšou Turinským. Finále se nakonec kvůli dešti nedohrálo ani následující den, v neděli. Turnaj tedy zatím zůstává otevřený a více k němu napíšu později. Už teď se ale můžete podívat na obrázky v sekci Fotogalerie.

Zdeněk Konopásek - 19. 7. 2010